Zakázané ovoce chutná vždy nejlíp- Pro Kakashiho a Iruku senseie(SasuHina)

28. srpna 2009 v 11:00 | crazy.AminQa |  Povídky ode mě pro vás
Uf, tenhle pár mi dal ale zabrat. Múza mě nechala ve štychu tak sem to musela zvládnout vlastními silami a já doufám, že se to povedlo:D

"Lásko, budu muset jít."
"Už?"
"Jo, jestli táta přijde na to, že jsem pryč, zabije mě."
"To by si zkusil!"
"Vážně, musím."
"Tak dobře, půjdu tě kousek doprovodit." Tmavovlasý mladík s uhlovýma očima počkal, až se modrovláska zvedne. Jinak neměl možnost vstát, s její hlavou na své hrudi. Dívka se postavila a vzala si sebou všechny věci. Mladík udělal po chvíli to samé, a když opouštěla jeho pokoj, ochotně jí otevřel dveře. Dívka mu věnovala letmý úsměv a vyšla ven. Prošli dlouhou chodbou, než se konečně dostali k východu.
Okamžitě je oslnil záblesk žluté záře.


Zpod obzoru právě vystupovalo slunce, obloha působila ale stále temně.
"Ach, je tak pozdě, musím běžet." Chvátala dívka a zděsila se při pohledu na východ slunce.
"Dobře, opatruj se, Hinato. Tak, zas večer." Na rozloučenou jí mladík vtiskl na čelo polibek.
"Jistě, těším se, Sasuke." Přikývla a rychle běžela směrem do vesnice.
"Sakra, nestihnu to." Utíkala, co jí nohy i plíce stačily.
Skrz bránu se dostala právě ve chvíli, kdy slunce vystoupilo zpod obzoru a vrhlo světlo na celou vesnici. Rychle se rozutekla ke svému domu. U sídla Hyuga klanu se obrátila směrem k největšímu domu ze všech a po jeho křivkách se vyhoupla až do posledního okna v podkroví. Udýchaně se svalila na postel a odpočívala.
"Uf, stihla jsem to." Oddechla si. Z relaxu ji vyrušil hluboký hlas, který ji vždy děsil.
"Kde jsi byla?" promluvil rozzuřeně a vylekal odpočívající modrovlásku.
"Ah…tati… co ty tu…?" vyděsila se. Jeho tady nečekala.
"Nerozumělas? Na něco jsem se tě ptal!" zvýšil svůj strašidelný tón hlasu a postoupil vpřed dva kroky. Hinata se vylekaně postavila na nohy a odcouvala až do rohu pokoje.
"Já… já.. byla jsem jen" Hiashi se k ní přiblížil" … venku… nemohla jsem spát…" snažila se vymyslet důvěryhodnou výmluvu, ale žádný nápad ji do očí nepraštil.
"Lhářko!" okřikl ji Hiashi rozzuřeně a udeřil ji levou dlaní do tváře. Hinata upadla na zem a bolestně se držela za pravou tvář. Hiashi ji chytil pod krkem, zvednul a opřel o zeď.
"Jak si dovoluješ mi lhát? Mně, vůdci klanu! Myslíš, že nevím, že každou noc utíkáš za tím zrádcem a vyvrhelem? Za tím zatraceným Uchihou z toho směšného klanu?" křičel jí přímo do obličeje do doby, dokud jí po tvářích začaly stékat slzy a neustávaly.
"Já… já…" koktala vyděšeně se srdcem bijícím na poplach až někde v krku.
"Ty nicko! S tím ztracencem se už nikdy neuvidíš. O to se osobně postarám!" pustil ji. Hinata dopadla tvrdě na zem. Hiashi mezitím opustil místnost a nezapomněl u toho prásknout dveřma.
Hinata ležela nehnutě na zemi. Zhluboka vzlykala, pramínky vlasů měla promáčené od slz a oči rudé od pláče.
"Sa…Sasuke." Vydechla tiše při myšlence, že by ho už nikdy neměla vidět. Nikdy v životě…
"To ne…"

"Opravdu?"
"Ano, zradila vesnici a zostudila náš klan."
"Ale… když už jsi to věděl dřív, proč jsi nám nic neřekl?"
"Schválně jsem chtěla sledovat, jak daleko to dojde."
"To bylo velmi nezodpovědné…"
"To je jedno."
"Fajn, a co tedy navrhuješ?"
"Nikdy se s ním už nesmí vidět! Nikdy!"
"A jak to chceš udělat? Nasadit ji domácí vězení?" Hiashiho pohled mluvil za vše.
"To nemyslíš vážně?" zděsila se godaime a opřela se rozzuřeně o pracovní stůl.
"A proč ne? Jak jinak jí zabránit, aby za ním už nechodila?"
"Nemůžeš ji tu držet? Co její mise a povinnosti?"
"Na mise ji pochopitelně pustím, ale jinak jí nedovolím opustit dům nebo jeho okolí." Blondýnka se znova posadila zpět na židli a unaveně vydechla.
"Proboha, Hinato, co nám to děláš?" pomyslela si při myšlence na modrovlasou kunoichi, její skvělou posilu vesnice a moc milou dívku. Hiashi stále čekal na její reakci.
"Tak tedy dobře. Je- li to nutné." Odsouhlasila s pohledem upřeným do země.
"A ještě něco…" vynutil si Hiashi její pozornost.
"Hm…"
"Pokud to ještě někdy udělá, chci, aby dostala zákaz ke vstupu do vesnice a při náhodě, že ji někdo uvidí, aby ji zabil." Blondýnka se zděsila ještě víc.
"Co?! Jak to po mně můžeš žádat?"
"Ty jsi tu hokage, Tsunade, ty máš chránit tuhle vesnici. Zamysli se, jestli chceš mít na svědomí její pád." Dokončil proslov. Tsunade se zvedla a obrátila pohled k oknu. Slunce už opět zapadalo.
"Ať se tak stane." Kývla mu a poslala pryč.
"Moudré rozhodnutí." Usmál se Hiashi a opustil kancelář.

"Kde je?" divil se Sasuke, když už půl hodiny čekal na místě, kde se noc co noc, při západu scházel s Hinatou.
"Něco se stalo. Musím za ní." Rozhodl se a vydal se do vesnice, na místo, které dřív bývalo jeho domovem.

"Sakra, už se stmívá, určitě už na mě dávno čeká a říká si, kde jsem." Smutnila Hinata zavřená ve svém pokoji. Ven nemohla. Okno bylo jištěno mřížemi a dveře na zámek, ještě pod jednou technikou.
Najednou se klika pohnula a ve dveřích stál Hiashi. Hinata se lekla a urychleně se nasoukala do kouta.
"Hinato, pojď dolů, je trénink." Pokynul jí a šel zpět po schodech. Hinata si trochu oddychla a zvedla se ze studené plovoucí podlahy. Vydala se stejným směrem, jako Hiashi.
Dolů došla jako poslední. Hiashi, Neji i Hanabi už dávno byli na dvoře a trénovali spolu útoky. Hiashi čekal na Hinatu.
"Hinato." Zavolal si ji k sobě. Cítila, jak se jí třesou nohy, ale věděla, že nesmí dát najevo slabost. Ruce zaťala v pěst, pořádně se nadechla a vydala se k němu. Hiashi ji pevně uchopil za levou paži a popošel s ní k jednomu sloupu.
"Teď mě dobře poslouchej. S tím zrádcem se už nikdy neuvidíš. Máš domácí vězení a ven smíš jenom na mise. Jestli se ještě někdy pokusíš o útěk, vesnice to bude brát jako zradu a označí tě za stejného zrádce a vyvrhela, jako toho zatraceného Uchihu. A ty víš, co to znamená…" dokončil. Hinata na něj hleděla se strachem v očích a v hlavě jí teď vířily myšlenky jako při tornádu. Přikývla na znamení, že všemu rozuměla.
Hiashi ji konečně pustil a přidal se k Nejimu s Hanabi.
"Tak pojď, souboj dva na dva!" zvolal hlasitě a pokývl Nejimu, aby bojoval s Hinatou. On si vzal na svou stranu Hanabi.
Trénink začal. Hinata už od začátku nebyla schopná vnímat. Pořád musela myslet na Něj.
"Hinato, prober se." Volal na ni Neji, když už věděl, že Hiashi s Hanabi byli jistě v převaze.
Hinata se nejdřív podívala na něj a pak stočila pohled na slunce, které už téměř celé zapadlo za obzor.
A pak si to uvědomila.
"Raději budu žít jako zrádce než bez tebe." Rozhodla se, zhluboka se nadechla a právě když byl Hiashi zažraný do souboje, vzala nohy na ramena. Vyskákala nahoru a přehoupla se přes bránu, která oddělovala sídlo Hyuga od dalších. Seskočila na druhou stranu a utíkala, co jí nohy stačily.
"Hinatooo!!! Vrať se!!! Jestli teď utečeš, už se nesmíš vrátit!!!" volal na ni Hiashi a nehodlal ji pustit pryč.
"Nevadí, hlavně , že budu s ním." Prolétlo jí hlavou a ještě zrychlila. Běžela tam, kde se měli setkat, ale ani tam nedoběhla. Viděla ho před sebou v polovině cesty, od sebe snad jen 20 metrů.
"Sasuke!" vykřikla radostně a běžela za ním.
"Hinato, proč jsi nepřišla?" objal ji, jakmile se k sobě dostali, div ji neumačkal, jak se o ni bál.
"Odpusť… já… Hiashi na to přišel. Na to, že se spolu scházíme a chtěl mi dát domácí vězení, abychom se už nikdy neviděli…"
"Počkej, chceš říct, že jsi utekla?" zděsil se. Hinata přikývla a oči se jí zaleskly.
"Proboha, Hinato, teď už se nesmíš vrátit domů." Vyšiloval.
"Já vím, a… ale to nevadí, hlavně, že jsem s tebou." Vyznávala mu při pohledu do očí. Sasuke se na ni nemohl vinadívat. Soucitně jí hleděl do očí a pak pevně objal.
"Ach, hinato, ty nevíš, co si ztratila."
"Vím. A vím, co jsem získala. A za to mi to stálo." Zahleděla se na něj. Sasuke se utápěl v jejích očích, nakonec ji vzal za bradu a hluboce políbil.

http://img1.liveinternet.ru/images/attach/c/0/36/843/36843846_sasuhina_5_by_Kia_chan709.jpg

"Miluju tě, nemůžu bez tebe být." Řekla mu a tiskla se k němu.
"Já tebe taky, nikdy nedovolím, aby ti někdo ublížil. A už vůbec ne, kvůli mně." Slíbil jí a odebral se s ní pryč.
"Už navždycky spolu…" zašeptala mu a chytla za ruku.
"Přesně…"

 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Líběj se vám moje povídky?

HAI!!!
Hm....
Ble!

Komentáře

1 May-san tvoje SB May-san tvoje SB | Web | 28. srpna 2009 v 11:29 | Reagovat

ja ti tozumim XD muza me ve stychu necha vdycky XDDDD
presto je to moc kraaasny pribeh ;]

2 Vl k Vl k | 28. srpna 2009 v 12:19 | Reagovat

pěkný :)
ale tendle pár nejde dohromady :D

3 Kakashi & Iruka sensei-♥lovující SB♥ Kakashi & Iruka sensei-♥lovující SB♥ | Web | 28. srpna 2009 v 14:10 | Reagovat

To bylo nádherný!!!! *rozplývá se*
Tak skvělej SasuHina příběh jsem nečetla ani nepamatuju. Naprosto si mě dostala :-D  :-(  ;-)

4 Hinary-chan**Tvoje molujúce SBenko** Hinary-chan**Tvoje molujúce SBenko** | E-mail | Web | 28. srpna 2009 v 14:19 | Reagovat

prekrásny príbeh par sasuhina je môj druhý naj ale až po naruhina xP

5 kha kha | Web | 28. srpna 2009 v 14:56 | Reagovat

To bylo překrásný...já nebrečim...já vůbec nebrečim..ježiš to bylo tak dojemný... :)

6 Karin-Deidýý Karin-Deidýý | 28. srpna 2009 v 16:05 | Reagovat

Huh..Segra povidka povedena jako vždy,ptz ty pises nejlííp!!MUHAHAHA..ale z toho páru se mi zvedal kufr.. :-!  :-D  :-D

7 Miako Suzuki Miako Suzuki | Web | 29. srpna 2009 v 2:24 | Reagovat

už je 10.díl Versus;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama