Víc ti dát nemůžu...- Pro Sasukeho-kun(NaruHina)

22. srpna 2009 v 10:00 | crazy.AminQa |  Povídky ode mě pro vás
Wow, musim říct, když sem to psala, brečela sem. Jako normal asi ne, ale ještě písnička, co sem měla, od Avril Lavigne When you are gone... no teda... ještě teď se klepu...
Začátek a příběh mám z jedné své povídky, taky taková smutná, doufám, že to nevadí... Na blog to ale nedám...
Jinak, tady Sasuke-kun si zažádala o povídku NaruHina, tys mi dala, prej Smutný a na konci jenom mini happy end. Mno, tak mě to nenapadlo jinak, než takle, snad sem to nepřepískla...

Slzy, smutek, zklamání, bolest…
Tyto pocity právě doprovázejí myšlenky dívky sedící na břehu jezera, v němž se odráží její tvář, plná zármutku. Její uslzené oči ukazují světu všechnu bolest, kterou skrývá její srdce. Oči uslzené od nezastavitelných potůčků slaných pramínků, způsobené nevýslovnou bolestí.
Bolestí, jenž vznikla z jediného důvodu… zlomeného srdce.
To její je právě rozerváno na tisíc kousků. Na takové, jenž už nikdo nespojí zpět. To dokáže jen jediný člověk, ale…
"Proč? Proč to musí být zrovna on? Zrovna ten, kterého nikdy nemůžu mít?" Tuhle otázku si omývá stále dokola, již několik let, ale stále na ni nenachází odpověď.
Bylo by snazší, kdyby na něj zapomněla. Kdyby k němu nic necítila, ale… to nejde. Je moc pozdě. V jejím srdci má nenahraditelné místo a toho se nedokáže zbavit… ať už chce sebevíc…



"Pro pána jána, musím ji najít, kde ksakru je?" kleje blonďatý mladík prohledávající všude možně ulice Konohy.
"Nic!" zatne rozzuřeně ruku v pěst.
"Hej… Sakuro," zvolá na růžovlasou kunoichi s nákupem v ruce, když právě vychází z obchodu, "nevidělas Hinatu?" optá se starostlivě. Pochybuje, že dostane kladnou odpověď, ale zkusit musí všechno.
"Um… ne, naposled před týdnem, když jsme dostali tu misi." Odpověď, kterou čekal. Zklamaně stočí svůj pohled do země a obrátí se k odchodu.
"Děje se něco? Jsi takový… vážný…" stará se jeho kamarádka, protože jí na něm záleží.
"Ale… to… prostě… Hiashi Hinatu hledá, včera večer nepřišla domů. To se jí vůbec nepodobá." Vydechne starostlivě.
"Hele, na tý misi, nechovala se ňák divně?"
"Um.. jak to myslíš? Divně?"
"Mno, víš, poslední době je ňáká jiná. Zamlklejší, než kdy jindy, ani se už neusmívá. Mám o ní strach." Přizná své obavy.
"Nevím, Naruto, nemůžu ti pomoct. Ale hledej dál, jsem si jistá, že se to nakonec povede." Uklidní ho a s povzbuzujícím úsměvem odchází.
"Hm…" povzdechne si zklamaně a vydá se domů.
"Ah, TenTen, neviděla jsi Hinatu? Hledám ji už hodiny." Přiběhne k brunetce a usilovně se jí zadívá do očí.
"No, naposled včera, šla k jezeru. Myslím…" odpoví nejistě a nad včerejškem se zamyslí.
"Ah, mockrát dík, Ten, jsi super." Poděkuje, dokonce s rezervou a utíká hbitě na určené místo.

"Proč? Proč zrovna ty musíš milovat jinou? Proč to nemůžu být já, se kterou v noci usínáš, kterou bez ustání líbáš, které opakuješ ta dvě slova…?"
Ve vzpomínkách se vrací do těch časů…
Do chvil, kdy se poprvé cítila šťastná…
Do chvil, které trávil jen a jen s ní…
A pak najednou… z ničeho nic se mu začala odcizovat…
Stále více a více času trávil sám…
Nikdy ji ani nepozdravil, nikdy jí už nevěnoval žádná svá slova.
Že by už pro něj nic neznamenala? Že by si uvědomil, že s jinou bude trávit svůj čas líp?
Do teď nechápe, co se tehdy vlastně stalo.
Ale vysvětlila si to sama… prostě pro něj není dost dobrá.
Co má dělat?
Už nemá nic, nikoho. Jejím jediným společníkem je teď pouze bolest.
"Konec!" první, co ji napadne při myšlence na chlapce, kterého celý život tak miluje, ale být s ním nemůže.
Možná, že ani netuší, že ona existuje…
"Ty už mě nepotřebuješ." Pronese do větru něžným hlasem.
Zvedne se a s kapkami slz dopadajícími na vyprahlou zem, do níž se vpíjí, odchází skoncovat se vší bolestí a vším špatným, co právě cítí.
Na kraji hluboké propasti vidí vysvobození. Vysvobození od všeho, co rozsápává její duši zevnitř.

Konečně doběhne na místo, které mu Ten popsala… nikde ale nic. Jen voda, jež se čiří a rozbíjí o břehy.
"Tady není…sakra… musím ji najít." Zamane si a běží prohledat každou píď, ve které se teď může nacházet.

"Tak, tady to končí. Opravdu… je konec?" ptá se sama sebe a usilovně zavzpomíná na celý svůj život. A závěr? Bez něj nemá cenu dál existovat…
Udělá krok, je stále blíž.
"Ublížils mi, ale… bez tebe bych tu nebyla už dávno. Bez tebe… bez tebe by můj život ztratil smysl už dávno..."
"A proto… děkuji, že jsi… děkuji, že jsi při mně stál, když mě všichni ostatní opouštěli…"
Další krok, cítí tu volnost a osvobození.
Ještě jediný krok a svůj život tím ponechá osudu. Už se ale rozhodla.
Poslední nádech, aby cítila vůni nezkrotné přírody.
Poslední pohled, aby viděla všechnu krásu,jež Země nabízí.
Poslední krok…

"Huh, co je to tamhle?" zastaví se a zadívá na kraj propasti, kde vidí postávat jakousi postavu.
A pak mu to dojde…
"To ne! Hinato!" rozběhne se k ní. Musí tam být, co nejrychleji…
"Hinato…!!!"

"Hinato…!!!" zaslechne v ten okamžik, kdy zvedá nohu a nakračuje do temnoty pod ní.
"Co?" vydechne, když cítí, že za chvíli se její tělo bude zmítat v prostoru.
Nebo ne…?
Zacítí škubnutí…
Někdo ji uchopil kolem pasu a stáhnul dřív, než se stačilo něco stát.
Pomalu otevírá své levandulové oči… bojí se, co uvidí…
Ale nakonec…
"Hinato, cos to proboha chtěla udělat?" okřikl ji Naruto, jemuž právě ležela v náručí. V očích měl zlostný pohled.
"Na… Naruto… já… já jen…"
"Neříkej mi, že ses chtěla zabít! Jak jsi mohla?!" vyčítal jí.
"Jak jsem mohla? To ty bys měl vědět nejlíp! Víš ty vůbec, jak se cítím? Jak trpím? Vždycky jsi tu se mnou byl a pak mě z ničeho nic odkopneš jako věc, kterou už nepotřebuješ! Co jsem si měla myslet?!" ohradí se a cítí, jak jí po lících stékají slzy.
"Hi… Hinato… to… ach, ty to nechápeš. Hinato, já tě miluju od svého návratu. Proto jsem s tebou tak rád trávil čas, ale pak… dozvěděl jsem se, že Akatsuki jsou už velmi blízko. Oni po mně jsou, Hinato. V nebezpečí nejsem jen já, ale všichni mí blízcí. Něčemu takovému tě nemohu vystavit. Nepřežil bych, kdyby se ti něco stalo. Ještě k tomu mojí vinou. Hinato, skutečně, miluju tě, jako nikoho, ale… nemůžeme být spolu…" Celou dobu, co se vyznával ze svých citů jí hleděl do očí, ani na sekundu neuhnul. Lehce ji položil a zvedl se k odchodu. Hinata jen sledovala, jak se jí ztrácí z očí…
"Naruto!" vykřikla a rozeběhla se k němu. Naruto se zastavil. Věděl, co má v úmyslu, ale nemohl… nemohl ji takovému nebezpečí vystavit. Otočil se a viděl, jak němu běží. Pak už jen cítil, jak ho pevně objala a přitiskla se k němu. Hlavu mu složila na hruď zhluboka vzlykala. Naruto nic nedělal. Tak moc ji chtěl obejmout, tak moc si chtěl přivonět k jejím vlasům, tak moc jí chtěl políbit… ale nešlo to… nešlo!
"Na… Naruto, prosím, taky tě miluju, hrozně moc. Já… já se o sebe dokážu postarat, jen prosím… neopouštěj mě, buď se mnou." Prosila ho, téměř se topící v slzách. Naruto bolestně přivřel oči. Uchopil ji za ramena a odtáhnul od sebe. Znova se jí zhluboka zadíval do očí.
"Hinato, kdybys věděla… nejde to, vážně nejde…" vzal její obličej do dlaní a hladil hebké sametové tváře, bílé jako sníh.
"Naruto, prosím, aspoň jednou mě polib…" snažila se ho udržet při sobě. Myšlenka, že s ním nemůže být, byla strašná. Naruto zlehka zakroutil hlavou.
"Prosím…" pronesla k němu tiše a proud slz zesílil. I tlukot jejího srdce byl nepřekonatelný. Ztuhnul. Tak moc to chtěl, ale…
Nakonec povolil…
Pomalu se k ní začal nahýbat a přibližovat svůj obličej k jejímu. Rty od sebe měli jen pár centimetrů, ale…

http://th06.deviantart.net/fs45/300W/f/2009/059/a/4/NaruHina__Look_at_me_by_RachelxNaruto.png

Zhluboka se nadechl a opřel své čelo o její…
"Odpusť, nemůžu. Vím totiž, že kdybych tě teď políbil, nedokázal bych to skončit. Musel bych tě líbat pořád a … víš, jak špatně by to dopadlo…" ke konci to prostě nedokázal a vycouval.
"Na… Naruto." Pustil ji ze svého sevření a odcházel. Hinata se svalila na kolena a plakala. Jediné, co mohla, bylo sledovat ho, jak mizí v lese…
A tak to i skončilo.
Dvě duše, které spolu ale nikdy nemohou být. Život jim to nedovolí. Bolest v srdci tedy nikdy neustane… až do doby, kdy jednou budou spolu…
"Miluji tě, Hinato…"


 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Líběj se vám moje povídky?

HAI!!!
Hm....
Ble!

Komentáře

1 Vl k Vl k | 22. srpna 2009 v 15:08 | Reagovat

to tadle je moc smutný :)
nádherné

2 May-san tvoje SB May-san tvoje SB | E-mail | Web | 22. srpna 2009 v 16:52 | Reagovat

ooooo ^^ kraaasnee!!! naadherneee!!!
lepsi naruhina povidku jsem snad jeste nikdy necetla X]

3 Yamashita Ayumu SB Yamashita Ayumu SB | Web | 22. srpna 2009 v 17:33 | Reagovat

Víš, že ani nevím? :D Prostě tak xD

4 Yamashita Ayumu SB Yamashita Ayumu SB | Web | 22. srpna 2009 v 17:34 | Reagovat

Jo a teďka píšu jednorázovku na NaruHina, tak si ji pak přečti.. asi dvacet minut? :D

Jsem teprv na začátku xD

5 sasuke-kun sasuke-kun | Web | 27. srpna 2009 v 15:47 | Reagovat

je moc pěknááááá :-)

6 Tera Tera | 28. září 2010 v 19:06 | Reagovat

úžasný zbožňuju tvý povídky an téma naruhina!!!

7 camelia camelia | Web | 23. ledna 2012 v 21:00 | Reagovat

Málem jsem se rozbrečela. Super! (to. že brečím sice není super, ale povídka rozhdně je :D)

8 naoki-keiko naoki-keiko | 17. října 2012 v 8:47 | Reagovat

Skoro jsem plakala, píšeš fakt úžasně. Vím že to byla jednorázovka, ale nechtěla bys k tomu hodit ještě pokráčko? Ne, dobrý, asi si dovoluju moc. Nemám právo ti do toho kecat. Jinak je ta povídka fakt nádherná :-)  :-)  :-)

9 Vikita Vikita | 9. dubna 2014 v 20:56 | Reagovat

Tak tahle povídka mě, nejednou, dostala do kolen O_O je naprosto dokonalá já jen mě mrzí že sem na tento blog nenarazila o pár let dřív :-(

10 WilbQuomeock WilbQuomeock | E-mail | Web | 10. května 2017 v 3:43 | Reagovat

Cheapest Cialis Dosage 20mg Price  <a href=http://byuvaigranonile.com>viagra</a> Mexican Pharmacy 75mg Clomid Apodefil Kamagra

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama