Nikdy nezapomenu- pro Gaou-san(Pein X Konan)

2. srpna 2009 v 11:00 | Ami-chan |  Povídky ode mě pro vás
Tentokrát je to smutná povídka na pár Pein X Konan pro Gaou-san.
Snažila sem se o co nejsmutnější, jak sis přála, tak snad se mi to povedlo XD

Bolest!
Co jiného teď může cítit modrovlasá dívka stojící na kraji hluboké propasti?
Její srdce je teď plné bolesti, kterou nikdy nezažila. Ne takovou…
Nedá se popsat. Srdce jí krvácí, duše trpí, oči pláčou…
A kdo by se jí divil? Vždyť ztratila jediného člověka, který pro ni něco znamenal… a tak i naopak.


Věděla to. Byla si jistá, že našla svou spřízněnou duši a skutečně… tak to i bylo.
Teď je ale vše krásné pryč. Proto tam stojí. Tam, na konci všeho. Tam, nad nekonečnou propastí, stejně hlubokou jako je rána v jejím srdci, která se už nezhojí.
Pramínky slz jež jí stékají po hebké tváři pohlcuje temnota, do níž se noří a mizí. Kéž by tak odplavily všechnu tu bolest, kterou cítí. Tu nesnesitelnou bolest, když ho viděla umírat.
Ale byla vděčná za jednu věc… zemřel za správnou věc. Zemřel, když se rozhodl napravit všechny své chyby a vdechnout život lidem, kterým ho tak krvelačně vzal.
Ona na to ale nehleděla. Chtěla jen být s ním. Tak moc, ale nešlo to. Nedokázala se překonat a vyjevit své city skryté hluboko své duše.
Ale pak…
Nakonec se jí splnil sen. Splnil jí ho on.
Při této myšlence přivře lehce své krásné hluboké oči a ve vzpomínkách se přenese do minulosti. Do těch nenahraditelných chvil, kdy se poprvé cítila šťastná…

"Co to děláš?" vyhrkla ze sebe, když ji kolem pasu uchopila silná mužská ruka.
"Jen to, co jsem měl udělat dávno." dostalo se jí odpovědi od muže, kterého milovala celý život. Lehce si ji k sobě přitisknul a přiblížil se k jejím jemným rtům.Opřel své čelo o její a zhluboka dýchal, přičemž měl zavřené oči.
Cítila, jak jí srdce buší, div jí nevyskočí z hrudi. Konečně, byla tak blízko toho, co vždy tak chtěla, ale také měla strach.
Čím více se přibližoval, tím se i zvyšoval její tep.
A co ještě potom, když se jejich rty spojili?
Takový pocit ještě nezažila. Téměř eufórický, tak něžný a lehký, až měla pocit, že vzlétne. Teď ale chtěla zůstat nohama pevně na zemi a užívat si každou společnou vteřinu. Lehce mu položila ruce kolem krku a políbila vášnivěji, než si když představila, že dokáže.
Po několika minutách takto strávených se od ní odtrhl. Zhluboka se jí zadíval do očí a odhrnul vlasy za ucho.
"Miluji tě, Konan." pronesl do nočního ticha, v než se dalo zaslechnout snad jen bušení jejich srdcí.
"Taky tě miluji, Peine, celý svůj život." opětovala mu ta dvě slova a slza štěstí se jí skutálela po líci.
Ani jeden víc vědět nepotřeboval. Oba se znova začali vroucně líbat a po chvíli i zbavovat oděvu.
Myslím, že není nutno popisovat, jak zbytek noci prožili.
Ráno se Konan vzbudila první a hlavu měla položenou na Peinově hrudi. Vůbec se jí nechtělo vstávat a tak zůstala.
Za pár okamžiků se probudil i Pein. Jakmile zpozoroval, že si o něj Konan opírá hlavu, pousmál se a věnoval ranní polibek do vlasů.
Konan se usměvavá jako sluníčko protáhla a políbila Peina na ústa.
"Dobré ráno." popřála mu a znova se přitiskla k jeho tělu.
"I tobě. Vyspala ses dobře?" optal se a začal lehce hladit po zádech.

peinKonanSnuggle.jpg image by KonanFuuma
"Nejkrásnější noc mého života a stejně tak krásný sen." odkývala mu a jejich pohledy se střetly. Peinovi náhle ztuhl úsměv.
"Konan…" pronesl tiše.
"Ano?"
"Kdyby se mi někdy něco stalo, nechci, aby ses tím trápila." dostal ze sebe smutně,zato Konan ho jen nechápavě poslouchala.
"Co se děje, lásko?" začala něco tušit a dala najevo mírné rozrušení.
"Ne, nic." usmál se po chvíli přemýšlení a znova políbil do jejích krásných kadeří.
"Proboha, Peine, nepřežila bych, kdyby se ti něco stalo
." Pomyslela si po tom, co jí řekl. Opravdu jí to rozrušilo, ale tehdy se tím ještě nezabývala. Ale teď…

"Nepřežila bych, kdyby se ti něco stalo." omývala si v hlavě snad už po páté, mezitím co svůj pohled směřovala do nekonečné propasti, od které ji dělil jediný krok.
"Tys věděl. Věděls, že se něco stane a neřekls mi to! Jak jsi mohl?" nevěděla, jestli se zlobí na něj, že jí nic neřekl, nebo na sebe, že s tím nedokázala nic udělat. Ještě si pamatuje, jak v náručí držela jeho chladné téměř mrtvé tělo. A vzpomněla si na ta slova, vyřčená jím jako poslední, než vydechl naposled.
"Miluji tě." zaznělo, když se dívala do jeho téměř prázdných očí. V tu chvíli se ty její zaplnily nezadržitelným přívalem slz a jediné, na co se vzmohla byl poslední polibek na jeho ledové rty a ta samá opětovaná slova… "Taky tě miluji, už navždy."
"Jak jsi mě tu mohl nechat?" zaťala svou ruku v pěst a znova pohlédla do temnoty pod ní.
Pocítila takový klid a mír. Věděla, že tohle je jediný způsob, jak se té bolesti zbavit a už neváhala.
Naposled se nadechla a zavzpomínala na ty krásné chvíle. V hlavě se jí mihly obrazy minulosti, ty, kdy byli oni dva spolu.
Teď už věděla, že bez něj už nedokáže žít, tak nechtěla žít vůbec.
Udělala ten poslední rozhodující krok…
A už jen cítila, jak se její tělo zmítá v temnotě a padá do nitra Země.
Cítila se teď tak volná, tak nepopsatelně.
"Nikdy nezapomenu…" Poslední slova jež vyřkla, zatímco padala do tmy.
A pak to přišlo…
Ani nezacítila náraz a její tělo už leželo na samém dnu propasti. S úst jí vytekl pramínek krve. Už necítila nic. Žádnou bolest. Nastal ten vytoužený mír. Ten, kterého ona právě dosáhla. Ten, o který on usiloval celý život…
A teď jsou konečně znova spolu…
Už navždy…

 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Líběj se vám moje povídky?

HAI!!!
Hm....
Ble!

Komentáře

1 May-san tvoje SB May-san tvoje SB | E-mail | Web | 2. srpna 2009 v 15:03 | Reagovat

wow, pani XD! kraaasa! XD
vazne moooooc pekna povidka ! X)

2 Vl k Vl k | 2. srpna 2009 v 16:01 | Reagovat

krása :)

3 Etsuko Nakamura Etsuko Nakamura | Web | 2. srpna 2009 v 20:49 | Reagovat

Super. Nádherný konec, nádherné všechno, jedna z nejhezčích povídek jaké jsem na tento pár četla.

4 Sasu.Naru twajne *Sbéénko <3* Sasu.Naru twajne *Sbéénko <3* | Web | 2. srpna 2009 v 21:55 | Reagovat

dokonalost..nemam ani slov...prostě nádhera..

5 Gaou-san Gaou-san | E-mail | Web | 3. srpna 2009 v 14:28 | Reagovat

juuuuu ešte raz VEEEEEEELKE ARIGATOU

6 yanagi-chan yanagi-chan | Web | 30. října 2011 v 22:44 | Reagovat

bůůůůů!to je tak krasny a tak smutny!!!dokonce tak,že sem se neudržela slzy!

7 Lenka Lenka | E-mail | 1. prosince 2012 v 20:22 | Reagovat

Zdárek. Nechci být kritická a přesto je tam pár chybiček. Nejde o styl psaní, ten ti kritizovat nebudu, jde spíš o to, že Konan by asi neříkala svému milenci "Pein" když je to ve skutečnosti "Yahiko" kterého skutečně milovala. Další věc... pochybuji, že zrovna Konan a Nagato by byli takhle miloučcí a ťuťu.. viděla bych to spíš na BDSM, důkaz je i to, jak Nagato s Konan celou dobu manipuloval a lásku ji moc neprojevoval... a to poslední... Nagato se rozhodl na posledníchvíli obětovat svůj život a tudíž asi netušil, že se něco stane... A Konan by nezemřela jen tak, to už její povaha nedovoluje a už vůbec ne na sebevraždu. Zemřela by v boji jako správná kunoichy ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama