Povídka pro mě od Yamashity-Ayumu

29. července 2009 v 17:00 | Ami-chan |  Povídky pro mě
Další moje skvělý sbénko pro mě napsalo povídku Já a Naruto.Myslim,že je skvělá.Posuďte sami:D

,Um, ahoj, Chouji." pozdraví ANBU velitelka v uniformě, která odhrne závěs a vstoupí do restaurace.
,,Myslela jsem si, že tě tady najdu." usměje se na něj, když uvidí, jak se láduje.
,,Ahoj, Ami." odvětí kluk s plnou pusou.

,,Dáš si taky?" pobídne ji a ukáže na stůl.
,,Um, ne, díky. Víš, já jsem před chvílí byla na ramenu s Narutem." vzpomenu si na to, jak jsme tam spolu kecali a jedli.
,,Aha. Máš pro mě něco od Tsunade-sama?" zeptá se a já přikývnu.
,,Jo, je to nějaký dokument. Dala mi to, tak jsem se do toho ani nepodívala. Jdu přímo z kage budovy, kde jsem si i vyzvedávala nějaké papíry." ukážu na štos papírů, který nese jeden z mojí ANBU jednotky.
,,Tak to nebudu zdržovat." řekne, když uvidí, jak se pod těmi papíry prohýbá.
,,Tak se teda měj!" řeknu, otočím se a vyjdu z restaurace. Slyším nějaký šustot papírů a člen ANBU ještě pořád nejde. Vejdu znovu do restaurace a tam uvidím všechny ty papíry na zemi a jejich nosiče pod nimi.
,,Jak vidím, tak ti to nepřišlo až tak moc lehké." zasměju se a pomocí větrného jutsu je všechny urovnám na hromádku.
,,Tohle je hlavně o rovnováze - jak ji dokážeš udržet. Měl bys ji jít trénovat. Jo a v kanceláři na stole mi nech tvoje jméno. Podívám se potom do záznamů." usměju se, vezmu papíry a jdu směrem můj barák. Na ulici se na mě všichni divně čumí. To asi proto, že mám ty papíry asi o půl metru výš, než je moje hlava.
Jak ty papíry mám před obličejem, tak si ani nevšimnu, že už jsem před mojím, tedy naším domem. Moji rodiče jsou už dávno mrtví, ale opravdu se mi to tady nechce rozebírat.
Otevřu branku, kterou nohou zavřu. Vyšlapu schody a zaštráchám rukou v kapse, kde bych nejspíš měla mít klíče. Něco zacinká a já je vylovím. Odemknu dveře, rukou je zabouchnu a vyzuju se. Papíry rozdělím na dvě stejné kupy a nechám je v chodbě. Vytvořím dva kagebunshiny, kteří mi to odnesou do pracovny.
Nahlédnu do ledničky, ve které skoro nic není.
,,To jsem nebyla tak dlouho na nákupu?!" zhrozím se a začnu pobíhat po domě, abych něco sehnala. Mezitím se dovnitř dostane i Naruto s taškou plnou potravin.
,,Héj, Ami, kde jsi?!" zakřičí, když slyší, jak nahoře dupu a otevírám a zavírám dveře.
,,Jé, ahoj Naruto." usměju se na něj, když seběhnu schody. Dám mu pusu na tvář a vezmu od něj tašku s nákupem.
,,Víš, věděl jsem, že budeš vyšilovat, jak vypadá tvoje lednice, když jsi trávila dny i noci v práci." uchechtne se. Dám si ruce v bok a tvářím se nepřístupně. On si toho všimne a přijde ke mně.
,,Ale no tak, Ami. Prosím tě, nebuď taková. Můžeš být ráda, že jsem aspoň nakoupil." hází na mě psí oči, ale ty na mě nezapůsobí. Vlastně, jak by mohly, když je to můj klon a já už dávno dělám večeři.
,,Hele, Ami, nedělej si ze mě srandu." řekne, když zapíchne mojeho bunshina.
,,A ty bys mě jako zapíchnul, jo?!" rýpnu si do něj od sporáku, ale on má tvrdou skořápku.
,,Ne, to bych nikdy neudělal. Ale byl to jenom klon." snaží si mě udobřit, ale já se otočím a ukážu na něj vařečkou. Spolu s tím, jak ji vyndávám z polívky vystříkne trochu vody a ta mi přistane ve vlasech.
,,Vážně?!" namířím ji proti němu a on si ze šuplíku vytáhne taky jednu.
,,Ale vařešku si na mě vytáhneš. Csss." otočím se a znovu míchám polívku. Slyším jen docvaknutí šuplíku, jak ho Naruto zavřel.
Nejspíš se šel dívat na televizi. pomyslím si, ale vtom mě obejme zezadu. Já nadskočím a on se začne smát.
To se dělá?! To ti jenom tak neprojde, Naruto! naštvu se na něj, ale hned mu zase odpustím, když mi dá pusu na tvář.
,,Ještě se na mě zlobíš?" zeptá se opatrně a já se pro sebe zašklebím.
,,Hm.. To ještě nevím."
Chvilku se takhle popichujeme, až mi začne bublat polívka. Vytáhnu dva talíře a Naruto zatím přichystá stůl. Naberu mu na talíř a sobě dám jenom trošku. Vypnu sporák a s večeří zamířím ke stolu. Sednu si a začnu jíst. Naruto se na mě chvilku jenom tak dívá a potom prohlásí:,,Ty toho sníš jenom tak málo? Jídávala jsi víc."
,,Víš, teď se musím naučit žít bez hodně velkého příjmu potravy. Protože za měsíc budu mít zkoušku, která nebude moc jednoduchá." usměju se na něj a upravím mu pár trčících vlasů z pod čelenky.
,,Aha." řekne a začne hltat polívku.
,,Potom to prosím tě, dej do dřezu, ano?" zeptám se ho a on přikývne. Jdu do mojeho pokoje, kde si rozestelu postel a vytáhnu knihu. Za chvíli se ve dveřích objeví Naruto.
,,Hm?" vzhlédnu od knihy, když pomalu zavírá dveře.
,,Jak to, že jsi se ještě nepřevlíkla!" napomene mě a já zaštrachám ve skříni. On si zatím lehne na moji postel a podívá se, co čtu. Já si zatím odložím jenom vestu a potom utvořím mlhu, aby mě Naruto neočumoval. Odložím věci a připlížím se za něj. Obejmu ho a zruším mlhu.
,,Jaký máš plán na zítra?" zeptám se a on zapřemýšlí.
,,Co kdybychom vyrazili třeba na piknik?" navrhne a já zakývám na souhlas.
,,Um, jsou všude zhaslá světla?"
,,Jo, zhasnul jsem úplně všechny." řekne a já vypnu lampičku. Schovám knihu do poličky a jdu do naší společné ložnice. Lehnu si tam a čekám, až se přiřítí Naruto. Tentokrát ale vchází potichu a pomalu. Lehne si vedle mě a já se k němu přitulím.
,,Dobrou noc, Ami." řekne a zavře oči.
,,Dobrou noc, Naruto." nakloním se nad něj a políbím ho. Chytne mě a líbá mě jako o závod. Za chvíli se přetočíme a já jsem dole. Naruto na mě sedí a drží mi ruce. Po chvíli se přesune ke krku a potom zase k mým ústům.
Najednou se otevřou balkonové dveře. Já se leknu a poskočím.
,,Naruto, mám dojem, že tady někdo je." zašeptám a vyndávám katanu zpod polštáře. V posteli necháváme naše klony a sami se přibližujeme k otevřeným balkonovým dveřím.
,,Tak jo, Sakuro. Myslím, že jsou pryč, protože se nikde nesvítí. Pojďte i vy ostatní!" slyším šeptat Sasukeho. Připravím se k rohu a každého, kdo vejde praštím katanou v pouzdře po hlavě. Kagebushin je uklízí do pokoje. Až jsou tam všichni, tak rozsvítím a podívám se, kdo všechno leží na podlaze.
Naruto si zatím lije můj roztok na naraženiny a modřiny na hlavu, kde jsem ho omylem praštila.
Všichni se začínají probouzet. Jako první začne mluvit Sasuke. Ble, slizáč jeden.
,,Co si jako myslíte, že jste udělali?!" zakřičí, ale já si zacpu uši.
,,A co si myslíš, že jste udělali zase vy?!" rozkřičím se na celou Konohu.
,,Myslíš si, že Tsunade-sama bude ráda, že jste se nám tady doslova vloupali?! Jak by to asi tak dopadlo, kdybychom nebyli doma?! Tohle vám teda nedaruju." přemístím je do kage budovy a sama tam doskáču po střechách.
,,Ahoj Tsunade. Tihle všichni se nám vloupali do baráku. Samozřejmě pod vedením tady těch dvou." otočím jejich hlavy, aby na ně Tsun líp viděla.
,,Sakuro?! A to jsem si myslela, že jsi zdvořilá a hrdá na to, co umíš. Vždyť jsi byla jednou z mojich nejlepší žaček! Hodně jsem se v tobě zklamala." dořekne Tsunade a všechny pošle domů, že mají domácí vězení.
,,Tak já teda jdu. Chtěli jsme s Narutem spát, protože zítra vstáváme brzo ráno. Tak zatím!" zmizím v obláčku kouře a objevím se na balkonu před ložnicí. Někdo mi zezadu zakryje oči.
,,Naruto." usměju se a on na to:,,Nech si zavřené oči. Mám pro tebe překvapení. Sice mělo být až zítra, ale nejspíš to už dýl nevydržím." začne mě napínat a otevře balkonové dveře. Vede mě do místnosti, kde cítím plameny. Postaví mě na jedno místo a řekne:,,Už ty oči můžeš otevřít!"
Vidím, jak v celé ložnici jsou růže a svíčky. Naruto klečí přede mnou a čeká, až se soustředím jen na něj.
,,Ami, jak už jsem říkal. Dýl jsem to nemohl vydržet. Prosím, vezmeš si mě?" hodí na mě psí oči.
,,Eh, Naruto, já nevím, co na to říct." zamyslím se a on se postaví. Nakloní se k mojemu uchu a smutně do něj pošeptá:,,Myslel jsem si, že to řekneš."
,,Ale nevěděl." usměju se a vezmu mu krabičku z ruky. Místo ní dám duplikát. Potichu ji otevřu a vytáhnu prstýnek.
,,Tak co, pomůžeš mi?" zeptám se a zlatý kroužek mu strčím přímo pod nos. Třesoucíma rukama mi ho nasadí na prst a já jej obejmu (Naruta!).
,,Ami." pošeptá.
,,Nekecej." napomenu ho a začneme se líbat.
Po chvilce se od sebe odtrhneme a usmějeme se na sebe.
Kdo by řekl - může to mít lepší konec?
Ne?
Ano?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Líběj se vám moje povídky?

HAI!!!
Hm....
Ble!

Komentáře

1 Len!k-:-:-SBéééé---4ever---HAPPY DAY--- Len!k-:-:-SBéééé---4ever---HAPPY DAY--- | Web | 29. července 2009 v 20:17 | Reagovat

mrtě! ;) Pls hlásni for me - Len!k - tady:
http://kkaciik.blog.cz/0907/3-kolo-sonb#komentare

2 Yamashita Ayumu SB Yamashita Ayumu SB | Web | 30. července 2009 v 10:53 | Reagovat

Už jsem ji dlouho nečetla.. xD

Akorát mě štve, že vím, jak to skončí a co se tam stane... :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama