I chladné srdce jednou roztaje-Pro Kumiko Mihare

10. května 2009 v 16:07 | Ami-chan |  Povídky ode mě pro vás
Tak,je tu moje druhá jednorázovka.Kumiko si přála,aby se dala dohromady s Gaarou,snad se bude líbit.........

,,Kazekage-sama!",vrazí někdo prudce do dveří vůdce Písečné země.Mocný kazekage zvedl hlavu od stolu a pohled směřoval na člověka stojícího ve dveřích.
,,Hm.",vydal ze sebe,když před sebou spatřil jednoho z ANBU bojovníků.


,,Záchranné jednotky našli poblíž Písečné mladou dívku.Je velmi vážně zraněná,pravděpodobně na ní zaútočili.",vychrlil ze sebe ANBU na jeden dech.
,,A z jaké je vesnice.",optal se rudovlasý kage s menším nezájmem.
,,Neví se.Nemá žádnou ochranou čelenku ani žádný doklad.",zakroutil nevědomě hlavou ninja a sledoval jeho reakci.
,,Hm…..dobře,odneste ji do nemocnice a uzdravte ji.",nakázal kage a znova se věnoval své práci.
,,Dobře a ……….ste si jistý,že je to bezpečné?Co když je to léčka a ona je nebezpečná?",začal se trochu obávat ninja a opatrně směřoval svůj dotaz ke Gaarovi.
,,Pak se o to postarám sám.",odvětil po chvilce smíšlení a bojovníkovi ani nevěnoval pohled.Ten to pochopil jako znamení,že má vypadnout a tak za sebou jen práskl dveřma.
***
Tmavovlasá dívka začala pomalu otevírat své unavené oči.Rozhlídla se po místnosti ve které ležela a všimla si,že je v nemocničním pokoji.Chtěla se zvednout,ale bolest jí to nedovolila.
,,Au.",zasyčela a chytla se za břicho.
,,S timhle pomalu.Ještě si tu ňákej čas poležíš.",ozval se mužský hlas za dveřmi pokoje,které se vmžiku otevřeli dokořán.
,,Um……kde to sem?",zeptala se dívka vystrašeně,ale pohled na rudovlasého mladíka ji uklidnil.
,,V nemocnici v Písečné.Našli tě mí ninjové.Já sem Gaara,kage této země.Ty si kdo?",zeptal se kluk ve fešnym ohozu směrem k dívce.
,,Kumiko Mihare.Moc díky za záchranu.Vážim si toho.",představila se a bez otálení poděkovala.
,,Hm.Z jaké vesnice si?",zeptal se Gaara tiše,ale dost nahlas aby ho slyšela.
,,Um,tu neznáte lorde kazekage.Je to menší vesnice poblíž Ohnivé země.Nejsem ninja,nikdo odtamtud.",vysvětlila dívka zdvořile.
,,Aha,proto si byla polomrtvá.Jak se ti to stalo?",zeptal se,když pochopil okolnosti.
,,No…….byli to ňácí potulní vandalové.Pravděpodobně mi všechno vzali.",odvětila smutně a slza jí stekla po tváři.
,,To dává smysl.Nic sme u tebe nenašli.Ani žádné doklady.No,pro začátek si tě tu necháme,než se uzdravíš a pak si můžeš dělat co chceš.",usoudil Gaara a vydal se směr dveře.
,,Děkuju lorde kazekage.",poděkovala dívka a ve tváři se jí objevil úsměv.
,,Jo a Kumiko……….říkej mi Gaara.",dořekl,když se zastavil těsně přede dveřma,ze kterých po chvíli vyšel.

O týden později
,,Tak,jak ti je?",zeptal se jeden z lékařů Kumiko,když si balila poslední věci
,,Už sem úplně v cajku.Cejtim se jako znovuzrozená.",zazářila štěstim a hodila si bágl na záda.
,,To je dobře.A máš nápad,co bys teď chtěla dělat nebo kam bys šla?",zeptala se jí sestřička postávající v rohu,která právě plnila stříkačky.
,,No,asi to zní bláznivě,ale…….napadlo mě,že bych mohla požádat lorda kazekage,aby mě tu nechal.Chci se toiž cvičit na ninju.",vychrlila ze sebe a sestřicka,která šla právě k pacientovi s jídlem,převrhla tác.
,,Jo,máš pravdu,to je bláznivé.Ale nic za to nedáš.Tak to zkus.",podpořil ji jeden z lékařů,když viděl její nedšení.
,,Jasně.Tak já du za kazekagem.Držte mi palce.",vypálila ze dveří a zamávala na pozdrav.
***
,,Dále.",zvolal Gaara,když mu někdo velmi lehce zaťukal na dveře.
,,Můžu,kazekage-sama?",vykoukla ze dveří Kumiko.
,,Jasně,ale jen,pokud mi už konečně začneš říkat Gaaro.",usmál se na ni rudovlasý kluk za katedrou a Kumiko s úsměvem přijala.
,,Já jen,už sem zdravá.",postavila se Kumiko do vojenského postoje a zářivě se usmála.
,,Sem rád,že si v poho.A…co plánuješ teď?Chceš se vrátit domů?",zeptal se Gaara na závěr,aby měl přehled.
,,No…vlastně…chtěla sem tě požádat,jestli…………",koktala ze sebe,ale nmohla se vymáčknout.
,,Neboj se a klidně mi to řekni.Já tě neukousnu.",zasmál se Gaara a pobídnul ji,aby pokračovala.
,,No,prostě mě napadlo,že bych tu mohla zůstat a ty bys mě cvičil na ninju.",vykoktala ze sebe konečně i když nesměle a podívala se na něj,aby věděla,jak na to reaguje.
,,Já…já vim,že začít zrovna teď s výcvikem shinobi je těžké a prakticky nemožné,ale ……….možná že………",začala sem vymlouvat,ale Gaara ji skočil do řeči.
,,Myslím,že je to dobrý nápad a budu rád,když mi dovolíš tě učit.",usmál se na ni tim svým typickym výrazem ve tváři a kývnul.
,,Vá…vážně?To….to je….ááááááááá…fakt úžasný.",zakřičela tak nahlas,že se to rozlehlo po celý Písečný.Dokonce i Gaara se musel chytit stolu,aby nesletěl ze židle.
,,No…sem rád,že to bereš takle.A kdy chceš začít cvičit?",zeptal se na závěr,aby věděl,do čeho de.
,,Jak chceš,je…je to jen na tobě,fakt.",odpálkovala ho radostí vyjukaná Kumiko a zvesela si poskakovala po kanclu.Gaara se nad tim musel pousmát.
,,Tak dobře.S výcvikem začnem zítra.Buď v 7 ráno na tréninkovém hřišti.Hlavně se dobře připrav.",upozornil ji ještě nakonec.To už ale Kumiko s hlasitym ARIGATO vyběhla ze dveří,převrátit písečnou vzhůru nohama.Gaara měl co dělat,aby nechytl výtlem a dál se věnoval sví práci.

Další den ráno-6:59
Kumiko už dávno stepuje na tréninkovém hřišti a čeká na svého senseie.Na dnešek se určitě připravila.Poskakuje tam plá energie a má hustej fialovej ninja vohoz.
,,Sakra,kde je?",rozčiluje se když vyhlíží rudovlasého kluka.
,,Tady.",uslyšela za sebou hluboký mužský hlas ze včerejška a trhla sebou až hodila zadek.
,,Já….já….",chtěla něco říct,ale to už ji usměvavej Gaara podával pomocnou ruku,kterou bez keců přijala a vyhoupla se s jeho pomocí na nohy.
,,Promiň,chodim vždycky přesně,ale jak tak koukám,stepuješ tu už ňákou dobu.Asi se už pekelně těšíš.",usoudil gaara z jejího chování.
,,To si piš,nemůžu se dočkat."?přiznala se Kumiko a začala znova poskakovat na místě jak postřelená srna.
,,Tak,na co čekáme?Můžeme začít.",usmál se Gaara a pokynul kumiko,aby si sedla.
,,Um…mynebudeme bojovat?",udivilo ji,když si kecla.
,,Jo,ale až pak,teď jen vysvětlim něco,co bys měla vědět.",odpověděl ji klidně.
,,Aha,tak jo.",povzdechla si Kumiko a pozorně poslouchala.
,,Jen na úvod,máš pravdu.Začínáš pozdě.Na život shinobi se tu děti připravují už od tří let a tobě je ….kolik,že?",zasekl se nad jejim věkem.
,,16:",odvětila podezíravě.
,,Jasně.Mno,ale to neznamená,že by ses nemohla stát dobrým ninjou,ale budeš muset mnohem víc makat.Takže,jestli seš ochotná to podstoupit,můžeme přejít dál.",prohlídl si ji pohledem jak kdyby měl roentgen.Nebo aspoň byakugan.
,,Jasně,sem s tim:",zakřičela sebevědomě tak se Gaara rači stáhl dozadu.
,,Fajn,takže,měla bys vědět pár pravidel shinobi.Za prvé:Nikdy nesmíš své schopnosti zneužít.Zadruhé:Musíš brat ohledy na ostatní a učit se týmové práci.Zatřetí………….",a takle to šlo dál,až Kumiko nudou usnula.Když to Gaara zaregistroval rozhodl se přejít k tréninku.
,,Jako první se musíš naučit ovládat chakru.Jde o to,abys dokázala soustředit všechnu svou energii do určitého bodu.Je to těžší než se zdá,ale myslim,že ty to zvládneš.",podpořil ji a začal její trénink.

Za měsíc
,,tak co dneska sensei?",zajásala kumiko,když se už asi po třicáté sešla s Gaarou kvůli tréninku.
,,Lezení po stromech bez pomoci rukou.",řekl klidně.
,,Ale to sme trénovali včera.Dem na něco novýho.",povzdychla si smutně.
,,Ale ty to furt neumíš.Budem to trénovat,dokud se to nenaučíš.Tak a teď bez keců,šup,lez!",zavelel a Kumiko se už líně dobelhala k nejvyššímu stromu.Začala soustředit chakru a vyběhla na strom.Uběhla asi 4 metry a spadla.Byla to jen malá rána ale modřina pořádná.Gaara se nad tim zasmál,když to viděl.
,,Hele,to není tak snadný.A navíc mám ze včerejška modrej zadek.",urazila se Kumiko a skřížila ruce.Gaara si ji prohlídnul od hlavy až k patě.V tu chvíli si musel přiznat fakt,že se mu líbí a to už dost dlouho.Teda,už od doby co ji trénuje.Ani on ji nebyl lhostejný,ale nedávalo to najevo.
,,Hele,teď si musim něco vyřídit.Sem tu za 10 miunt.Ty tu zatim trénuj.",řekl a zmizel ve dveřích svýho baráku.Kumiko se znuděně postavila před strom a trénovala,jak měla.

Asi za těch 10 minut
,,Fajn,teď se mi to povede!Vylezu až na vrchol!",rozhodla se a zaťala pěst.Začala se znova soustředit a vyběhla.Vylezla nahoru už asi 10 metrů a furt držela.
,,Úžasný,asi ještě 10 metrů a sem na vrcholu.",pomylsela si asi někde v půlce,když v tom nechtěně přerušila tok chakry a začala padat dolů.
,,Ne!Sakra!",zaklela a při pádu zavřela ze strachu oči.Čekala že dopadne na zem nebo si asi zlomí vaz,ale žádný náraz a ni bolest.Nic……….Pomalu otevřela oči,ale to už se dívala do těch Gaarových.
,,No,to bylo o chlup,ale skoro si to dokázala.",usmál se na ni když se vzpamatovala.
,,Gaa…Gaaro..tys mě zachránil.",dostala ze sebe a objala ho kolem krku.Pak se stydlivě odtáhla.Její oči se setkaly s těmi Gaarovými.Jakoby jí zhypnotizovaly a I když se k ní Gaara začal přibližovat,neuvědomila si to.Došlo jí to,až když ucíila jeho rty na svých.TRrochu se vyděsila,ale pak spolupracovala a začala mu polibky oplácet.Gaara se pak od ní odtáhl a usmál se.
,,Pro příště ti sem rači dám ňáký žíněnky.",zaftipkoval a pomohl jí na nohy.Oba pak mlčky odešli,každej do svýho pokoje.

Další den
Kumiko vyběhla z pokoje a těšila se,až zas začne trénink.Teď víc než kdy jindy,vzhledem k tomu,co se stalo včera.Gaara ale nikdy nebyl.Čekala asi ještě půl hodiny a pak zklamaně odešla do pokoje.Na posteli našla vzkaz.
PŘIJĎ DO POKOJE ČÍSLO 413.Kumiko nevěděla,co si má myslet,ale asi věděla,kdo to psal,jen ji to moc nesedělo.Moc se tim ale nezabejvala a hledala pokoj onoho čísla.Našla ho ve čtvrté patře na konci chodby.Chtěla zaklepat ale kdosi ji zakryl oči.
,,Klid.Teď se jen nedívej.",řekl mužský hlas,který poznala a společně prošli dveřmi.Najednou ucítila teplo.Onen muž ji sundal ruce z očí a postavil se vedle ní.Kumiko náhle stála v pkoji plném růží a svíček.Na zemi byl malý pelíšek z polštářů a stolek s dobrotama,ketré měla ráda.
,,To…to ty Garo?",otočila se na kluka po její pravici.Věnoval jí jen mlčky úsměv.Pak ji vzal za ruku a spolčně se posadili na polštáře.Řeč nevázla.Naopak Kumiko nezavřela pusu a její trávení taky bylo v pohotovosti.Zbodla skoro všechny sladkosti,co tam byli.Kdžy ji Gaara viděl,neovládl se a propukl v smích.
,,Co je tu tak vtipnýho?",zeptalase podezíravě a sama měla co dělat aby se nerozesmála.
,No…ty.",zazubil se na ni Gaara,ale to už schytal ránu polštářem.
,,To máš za to.",vyplázla na něj Kumiko jazyk a mrskla po nm další.Nakonec se přidal I on a měli parádní polštářovou bitvu.Kumiko po něm chtěla mrsknout další,ale došli.Rozhlížela se po pokoji a jeden uviděla na posteli,tak na ni skočila.Čapla polštář a chtěla s nim ,,zaútočit" ale to už ji Gaara zadržel ruku a lehl sin a postel vedle ní.Chvíli se tam o ten polštář přetahovali,ale nakonec stejně vyhrál Gaara a se slovy HA MÁM HO oba propukli v smích.ten u Kumiko přestal,když si všimla,jak se na ni gaara upřeně diva,což ji znérvóznělo.
,,Co je?",zeptala se a v zádech ji zamrazilo.Místo odpovědi dostala dlouhý a něžný polibek,který ještě nezažila.Totálně se nechala unášet a polibky mu oplácela.Nebránila se ani,když ji gaara začal vyhrnovat tričko,ketrý ji pak sundal přes hlavu.Za chvilku šlo dolů zas Gaarovo triko,pak kalhoty a……….no,myslim,že stačí,když řeknu,že Gaara toho musel shodit víc.sama nechápu,co na sebe dokáže nabalit.A asi ani nemusim říkat,jak zbytek noci prožili.Jen ráno měla Kumiko menší kocovinu z těch sladkostí a Písečná vesnice zas v kuse obzasený záchodyxDxDxD


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Líběj se vám moje povídky?

HAI!!!
Hm....
Ble!

Komentáře

1 sasuke-kun sasuke-kun | Web | 24. května 2009 v 13:06 | Reagovat

fakt hezký!!!!

2 Yamashita Ayumu SB Yamashita Ayumu SB | Web | 30. května 2009 v 17:48 | Reagovat

Tak tohle je zatím první povídka, u které jsem se tolik nasmála.. né, vážně!! Jsem se smála skoro u každé druhé věty :D

3 kieko♥SB kieko♥SB | Web | 12. června 2009 v 19:52 | Reagovat

uplne cool..:D

4 Lenicka Lenicka | Web | 5. července 2009 v 19:25 | Reagovat

ahojky u me je poznávačka tak se urco stav i vy lidicky :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama